Moje nové pracoviště mě ve všech směrech uspokojovalo. Na jednu
stranu jsem se snažila vždy vyzpovídat se ze svých „hříchů“ a žít
bohabojný život, ale na druhou stranu jsem dováděla s mými kolegyně, hned
jak jsem měla volnou chvíli.
Beztak mi bylo jasné, že je to, alespoň mezi učiteli, veřejné
tajemství. To se mi potvrdilo, když mi přišel náš mladý farář zadat
nový úkol. Bolelo ho celé tělo. A co bych já pro velebného pána
neudělala.
Ležel na zádech, celý nahý, klacek mu ležel pevně na břiše. Já už
péro potřebovala nějaký ten pátek a tak jsem neváhala dlouho. Nejdříve
jsem mu naolejovala dlouhé svalnaté nohy, a potom jsem zbytek
oleje vylila sobě do výstřihu, kde jsem si začala třít toho krasavce.
Přejížděla jsem si s ním ve žlábku, sama si s ním dráždila bradavky.
Hladila ho něžně rukama, a se špičkou se mazlila.
Konečně jsem na něho vylezla, chvíli jsem se sama třela, a potom jsem
pomalu začala dosedat. Zajížděl jen na okraj, nejdřív opatrně. Pomalu
jsme si dělali dobře. Přidržoval mě za pevné půlky, a
já začala poskakovat jako smyslů zbavená.
Zatímco já jsem byla hodně hlasitá, on se ovládal, pravděpodobně
s pomocí Boží. Rozhodla jsem tuhle jeho zdrženlivost rozbourat, a
pěkně ho vyhonila. Za tu laskavost mě poslal
k zahradníkovi, který mi vše vynahradil a postaral se o mé blaho
několikanásobně.
Vaše zaměstnaná Klárka